Přeloučtí mučedníci

 

Dne 14. ledna 1421 pan Jan Městecký[1] z Opočna s Kutnohorskými a jinými městy královskými vpadše u veliké síle náhle do městečka Přeloučí, kde houf Táborům se v kostele ohradil, pobili a zjímali je všecky. A přivedše odtud 125 zajatých s knězem Valentinem do Hory, dali je vmetati do šachet.

Dne 11. ledna roku 1421 se vypravil kutnohorský mincmistr Mikeš Divůček z Jemniště s branným lidem některých královských měst, se zemany z okolí a hejtmanem chrudimským Janem Městeckým (Heřmanův Městec) proti Přelouči, jež byla v rukou bratrstva táborského.

Útočníci, přívrženci proradného císaře Zikmunda, pobili v kostele mnoho husitského lidu, ostatní zjímali a s knězem Valentinem odvedli do Kutné Hory, kdež je v počtu 125 vmetali do opuštěných šachet. Ranění, kteří nemohli stačit v chůzi na cestě do Hory, byli pobiti a zanecháni v poli.

Onen čin horníkův nebyl ojedinělý. Čechové pochopili, milovali Husa a šli za ním. Jen německé kláštery, německá města a něco české šlechty drželi s církví a císařem Zikmundem a pronásledovali vše husitské. Nejhůře si vedli nejbohatší měšťané v českém království, nákladníci stříbrných dolů kutnohorských, u nichž nenávist náboženská se družila s nená-vistí národnostní. Kutnohorští hleděli jako Němci a katolíci s nepopsatelnou zlobou a úžasnou povýšeností na české „kacíře“ a zapisovali se krvavým a barbarským písmem do českých dějin.

Již r. 1416, rok po upálení M. Jana Husa,  zabili kutnohorští havíři vyslance krále Václava IV., ctitele Husova Racka Kobylu a jeho 12 služebníků. Přepadli je v domě, v němž byli ubytováni, rozsekali jejich těla na kusy a rozházeli na ulici, kde pak ve vzteku po nich šlapali a za zpěvu veselých písní šli v houfech k domu kněží, aby byli pochváleni za to, co dle jejich výzvy vykonali.

Tři roky na to, r. 1419, počali horníci soustavně hubit husity v blízkém i dalekém okolí. Zajímali a chytali na poli při práci lidi, kteří přilnuli k učení Husovu, trýznili je a házeli za živa do šachet. Vypsali ceny: za jednoho „kacíře“ kopu grošů, za husitského kněze 5 kop. Na kacíře byly pořádány lovy a výpravy.

Přepadli město Kouřim, zajali husitského kněze Mistra Jana Chodka a další tři kněze a několik konšelů podobojí, spoutali je a na třech vozech dopravili do Kutné Hory. Zde byli od poštvaného lidu trýzněni a v okovech vrženi do vězení. Po několika týdnech v lednu 1420 vyvedeni v noci z vězení a za živa vrženi do opuštěné šachty, kterou tito násilníci nazvali posměšně Táborem. Kněžími poštvaný lid ještě téže noci povraždil četné přívržence kalicha a sházel je též do šachet.

Následovali přeloučtí mučednici, jak jsme na počátku vylíčili.

Tři týdny potom přepadli horníci s mincmistrem Divůčkem a několika šlechtici městečko Chotěboř, jež se vzdalo, když bylo slíbeno, že obyvatelé budou zachováni při životě. Ale „kacířům“ se nemusí dle středověké morálky státi v slově; 300 jich nahnali do 3 stodol za městem a upálili je. Ostatní vedeni do Kutné Hory; na cestě upálili jich 40 před Čáslavi ve vsi Horkách v jedné chalupě a v jiné vsi mezi Čáslaví a Horou opět jiné. Ostatní vmetali do šachet; a tak ohněm nebo v šachtách zahynulo na 700 osob v jednom dni. Celkem ve dvou letech vmetali horníci do šachet 5.500 husitů – pokud to tehdejší současníci zaznamenali; oběti bylo asi mnohem víc.

K tomuto bezohlednému ničeni „kacířů“ vybízel koncil kostnický než se rozešel, i papež Martin V. a císař Zikmund přímo Kutné Hoře ukládal, aby všechny dopadené husity stínala nebo do šachet metala. Všechny tyto výzvy nesly ovoce.

Naši bojovní husitští předkové bohužel někdy opláceli tyto násilnosti. Je to vysvětlitelné; ale celkem byli daleko, daleko lidštější než jejich odpůrci.

Prof. Bohdan Dobiáš

 

[1]) Je to týž Jan Městecký, který 2. listopadu 1415 přepadl opatovický kláštěr a opata utopil. Nyní brojil proti husitům; byl ke každému zločinu hotový.
in Josef Ledr: Dějiny města Přelouče nad Labem, 1926

 


home