Architekt Rudolf Kříženecký

Prof. Ing. Rudolf Kříženecký
(* 28. 10. 1861 Zadar/Dalmácie ÷ † 12. 3. 1939 Praha)

architekt a profesor architektoniky starověku na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství
 

 

Životní běh:

• 1871 – 1878 c. k. vyšší česká reálná škola v Praze

• v roce 1880 složil první státní zkoušku a v roce 1887 druhou v odboru pro stavitelství pozemní na c. k. vysoké škole technické v Praze

• v letech 1883 – 1888 a 1890 – 1893 pracoval jako architekt v různých projekčních kancelářích, zajímavá byla jeho práce v architektonickém ateliéru profesora Schulze, profesora architektury na pražské technice, kde se mimo jiné podílel na projektech budovy Národního muzea v Praze

 v letech 1887 – 1899 byl asistentem na pražské technice (ČVUT)

• v roce 1899 byl jmenován soukromým docentem a 1900 honorovaným docentem na odboru stavebního inženýrství pro technické kreslení

• v roce 1904 byl jmenován mimořádným a v roce 1910 řádným profesorem pro obor stavby budov k různým účelům a architektoniky starověké na pražské technice, kde se stal v letech 1914/15, 1918/19 a 1922/23 děkanem Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství a ve školním roce 1925/26 rektorem techniky

• v roce 1932 obdržel Dr.h.c. (doctor honoris causa) věd technických, za zásluhy o technický stav a jako uznání jeho dosavadního životního architektonického díla

• představitel historizujících slohů, zvláště novobaroka

• projektoval řadu domů v Praze - Pražské sanatorium v Podolí (1910) a Tuberkulózní sanatorium Na Pleši (1915), provedl úpravy letohrádku Amerika na Novém Městě pražském (1900 – 1901) a chrámu sv. Mikuláše na Starém Městě (1904)

• ve dvacátých letech řídil přestavbu interiéru Rudolfina pro účely poslanecké sněmovny a v roce 1929 vypracoval návrhy nové budovy parlamentu

• v roce 1927 se zúčastnil mezinárodní soutěže na palác Společnosti národů v Ženevě

• zabýval se zároveň dějinami architektury, je autorem studie K. I. Dienzenhofer a článkování architektonické letohrádku hraběte Michny a prelatury u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském (1899) a spisu Vývoj forem estetických na základě forem konstruktivních

• byl členem České akademie věd a umění

Další prameny:
  J. Kunc: Kdy zemřeli? 1932 - 1962, str. 141
  Národní politika 14. 3. 1939, nekrolog
  Naše věda 20/1941, str. 189-190
  Umění 1939/40, str. 140 - 141
  Archiv Národního technického muzea v Praze
  Archiv Českého vysokého učení technického v Praze

 S laskavým svolením PhDr. Jiřiny Masnerové

Dílo:

• budova Občanské záložny v Přelouči (1899)

• evangelický chrám v Přelouči (1902-1905)

• Divišova1) vila v Přelouči

• úprava Rudolfina pro potřeby Poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR

exteriér Městského divadla v Mladé Boleslavi

fasáda chrámu sv. Mikuláše po demolici bývalého benediktinského kláštera

kašna s delfíny na Starém Městě v Praze (při ústí Pařížské třídy do Staroměstského náměstí)

nemocniční areál v Praze Podolí (dnes Ústav pro matku a dítě)

Tuberkulózní sanatorium Na Pleši - dnes Odborný a léčebný ústav onkologie a pneumonie, Nová Ves pod Pleší (mezi Mníškem pod Brdy a Dobříší)

• letohrádek Amerika (v něm dnes Muzeum Antonína Dvořáka)

adaptace Lobkovického paláce pro ministerstvo školství

• některé výstavní pavilony na Výstavišti v Praze

                                 
1
)
K této rodině náleží akademik Jiří DIVIŠ (* 4. 5. 1886 Přelouč, † 2. 7. 1959 Praha) - chirurg, světově významný zakladatel české školy hrudní chirurgie (kardiochirurgie).

 



home