flag SYNOVÉ A DCERY znak

 


I. Rodáci města Přelouče

Balán Alois, nar. 31. 8.1863, zemřel v r. 1949 ve Valašském Meziříčí. Učitel na umělecko–průmyslové škole ve Vídni a ve Valašském Meziříčí. Pobýval též v Paříži a Mnichově.

Bervíd Miloslav, nar. 6. 7.1921, zemřel 8. 9.1980 v Praze. Městský lázeňský orchestr v Teplicích (zal. 1948) přebudoval na symfonický orchestr – dnes Severočeská filhar-monie Teplice. Šéfdirigentem Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních, zakládající člen Společnosti Fryderyka Chopina.

Brebera Stanislav, Ing., nar. 10. 8. 1925. Bývalý výzkumný pracovník Voj. techn. útvaru vyvinul v r. 1952 plastickou trhavinu pro použití v průmyslu s názvem SEMTEX. V rukou terorist. skupin býval zneužit pro světový terorismus.

Brotánek Karel Jiří, nar. 4. 4. 1909, býv. pracovník Ústavu fyziky pevných látek při ČSAV.

Brotánek Miroslav, nar. 4. 12. 1916, zemřel 10. 11. 1987 v Praze. Akademický malíř, profesor na Stř. odb. škole výtvarné, náměty z krajinomalby čerpal převážně z Polabí. Pohřben na vyšehradském hřbitově, hrobové místo 5E-84.

Brunner – Dvořák František, nar. 14. 11. 1862, zemřel 7. 6.1927 v Praze. Akademický malíř, studoval v Praze a ve Vídni, studijní cesty v Německu, Itálii a USA. Žil jedenáct roků ve Francii. V r. 1909 souborná výstava v Přelouči.

Brunner – Dvořák Rudolf, nar. 17. 7. 1864, zemřel 30. 1. 1921 v Přelouči. Momentní fotograf, byl dvorním fotografem arcivévody Ferdinanda d'Este.

Čermák Josef, prof. Ing. dr., nar. 11. 11. 1900, zemřel 14. 06. 1973 v Praze, profesor Českého vysokého učení v Praze, vědecký pracovník, expert na topná zařízení, působil mj. v Indii, Číně a Koreji.

Černík Karel, nar. 18. 6. 1917, zemřel 13. 5. 1995 v Torontu. Býv. důstojník čsl. armády, účastník zahraničního odboje, působil jako major na Vysoké válečné škole v Praze, po vyloučení v r. 1948 následoval svoji rodinu do Anglie.

Dítě Jan, nar. 30. 5. 1818, zemřel 2. 6. 1892 v Přelouči. Městský správce a čestný občan města. Úzce spolupracoval s JUDr. Lad. Quisem, Fr. Filipovským st., zasloužil se o zvelebení města oživením kulturního života v Přelouči.

Diviš Jiří, MUDr., akademik, nar. 4. 5. 1886, zemřel 2. 7. 1959 v Praze. Přednosta 2. chi-rurgické kliniky v Praze,zakladatel československé hrudní chirurgie. V r. 1923 provedl první transfuzi krve v ČSR. Pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Driml Lubomír, Ing. arch., nar. 18. 5. 1935, samostatný podnikatel, projektant v Pardu-bicích, autor projektů významných budov ve VČ. kraji. Byl autorem poválečného územního plánu našeho města (školní práce na ČVUT v Praze) za vedení doc. Ing. Krásného, významného urbanisty na ČVUT v Praze.

Eisner Alfréd, nar. 8. 6. 1892, zemřel 24. 3. 1965 v Praze. Pedagogický pracovník, bývalý ředitel obchodní akademie v Pardubicích. Za války vězněn v Terezíně. Vydal řadu populárně naučných knih.

Emler František, nar. 26. 7. 1912, zemřel 24. 5. 1992 v Praze. Akademický malíř, čestný občan města Přelouče, vedle rodného Polabí tvořil svá díla též na Vysočině i při svých studijních cestách v cizině, hlavně ve Francii.

Filipovský František ml., nar. 23. 9.1907, zemřel 26. 10. 1993 v Praze. Divadelní, filmový a televizní umělec. V r. 1931 člen Osvobozeného divadla, od r. 1945 v činohře Národního divadla. Čestný občan města Přelouče.

Flos František, nar. 27. 7. 1864, zemřel 8. 1. 1961 v Praze. Okresní školní inspektor v Pardubicích, autor dobrodružné a naučné literatury pro mládež.

Flos Jindřich, Vojtěch, nar. 31. 10. 1896, zemřel v r. 1964 v Semilech. Pedagog, od roku 1935 okresní školní inspektor v Táboře a Jablonci nad Nisou, autor knih a povídek pro mládež.

Formánek Josef, Jaroslav, nar. 1822, zemřel v r. 1851 v Přelouči. Básník, přítel básníka Josefa Langra z Bohdanče. Psal básně do různých časopisů. V r. 1848 člen přeloučské revoluční gardy, kde představoval pokrokové křídlo.

Heřman Gustav, nar. 17. 9. 1872, zemřel 15. 7.1963 v Přelouči. Školský a osvětový pracov-ník, ředitel měšťanské školy chlapecké. Působil jako správce konzulátu ve Splitu, později působil dlouhodobě jako ředitel měšťanských škol na Slovensku. Byl zakládajícím členem Městského muzea, důvěrný přítel holického lékaře a cestovatele Dr. Emila Holuba.

Hrnčíř Miroslav, Ing., CSc., nar. 21. 7. 1937, žije v Praze. Ekonomicko–finanční expert, od r. 1994 poradce guvernéra centrální banky v Praze, v r. 1996 jmenován prezidentem republiky členem bankovní rady, t.j. nejvyššího orgánu České národní banky.

Hudlický Miloš, [1] nar. 12. 5. 1919, působil v USA. Zakladatel organické chemie fluoru   ČSR. Pedagog na VŠChT v Praze, od roku 1968 profesor na Virginia Polytechnik Institute and State Univerzity v Blacksburgu (Virginia, USA). Je autorem a spoluautorem řady monografií o chemii fluoru a organ. syntéze.

Jelínek Bohuslav, nar. 14. 7. 1875, zemřel 22. 4. 1956 v Heřmanově Městci. Hudebník a cestovatel, absolvent pražské konzervatoře. Byl kapelníkem 18. východosibiřského pluku v Mandžusku, a to v hodnosti kapitána. Muzeu v Přelouči věnoval sbírku zbraní.

Kadlus Zdeněk ml., Ing., CSc., nar. 21. 1. 1923, žije v Hranicích na Moravě. Působil ve Výzkumném ústavu lesnickém v Opočně, od r. 1970 profesorem na Střední lesnické škole v Hranicích na Moravě. Publikoval četné články v odborné literatuře.

Kozelka Václav, ThDr., teolog, nar. 6. 12. 1795, zemřel 28. 2. 1871 ve Vídni. Profesor bohoslovecké fakulty v Praze, později jejím děkanem. V r. 1836 jmenován profesorem vídeňské univerzity.

Kučera Josef, nar. 23. 1. 1792, administrátor, přispívatel do časopisu Přítel mládeže, velký propagátor včelařství.

Kudláček Ladislav, prof., Ing. CSc., nar. 16. 8. 1932, zemřel 20. 12. 1999 v Pardubicích. Od 6. 4. 1994 rektor Univerzity Pardubice. Autor četných odborných publikací, učebnic a skript

Ludvík Karel František, nar. 4. 11. 1883, zemřel 25. 8. 1944 v Přelouči. Sazeč a polygraf, houslista, malíř, fotograf a cestovatel. V letech 1924–1934 působil v Addis Abebě v Etiopii, kde měl tiskárnu. Většina jeho sbírek byla zničena za okupace, část sbírek je uložena v Městském muzeu.

Mareš Jan, bývalý notář, zahynul 2. února 1945 ve věku 50 let v nacistickém koncentračním táboře Flossenburg.

Margle ze Sobíšku Václav, nar. kolem r. 1560, zemřel r. 1623 v Praze. Právník – prokurá-or na Starém městě pražském, v roce 1609 zvolen mezi defenzory, po bitvě na Bílé hoře zastával úřad císařského komisaře. le autorem historického spisu o událostech let 1600–1611.

Mahelka Jindřich, nar. 15. 7. 1919, zemřel 3. 3. 1991 v Praze na Zbraslavi. Akademický malíř, grafik, ilustrátor, profesor na střední průmyslové škole grafické v Praze. Studoval na grafické speciálce AVU v Praze u profesora Vladimíra Silovského. Vystavoval v čet-ných zemích Evropy. Náměty pro krajinomalby čerpal hlavně z Polabí v okolí Přelouče. Čestný občan města Přelouče.

Myslík – Hyršovský I. V., Ing., nar. 1. 6. 1879, středoškolský profesor, zakladatel radio-technického závodu Zenit v Přelouči (později Telefunken, Radiotechna a Tesla). Původní závod založen dne 15. 12. 1921. Zemřel 9. 11. 1952.

Mysliveček Vádav, nar. 1874, zemřel v r. 1951 v Přelouči. Pedagog, učil na měšť. škole v Přelouči. Od r. 1915 knihovníkem městské knihovny. Autor brožury Městská knihovna Dr. Ladislava Quise v Přelouči.

Neuhöfer Rudolf, nar. 6. 3. 1876, zemřel 5. 12. 1945 v Praze. Středoškolský profesor, klasický filolog a překladatel, později pracovník min. školství a osvěty. Byl jedním z tvůrců pedopsychologie. Autor četných spisů pro školství, vydavatel latinských klasiků pro školní potřebu.

Pardus Josef, nar. 7. 2. 1801, zemřel 26. 2. 1893 v Kameničkách. Vlastenecký katolický kněz. Studoval v Hradci Králové a Praze. Od 12. 5. 1851 až do své smrti farářem v Ka-meničkách. Stal se hlavní postavou románu K. V. Raise Západ (farář Kalous).

Pirko Josef, nar. 4. 4.1851, zemřel 21. 9. 1917 v Kolíně. Pedagog, přírodovědec, působil jako profesor v Kolíně. Publikoval práce z oboru vodárenství.

Pleskot Antonín, nar. 1909, zemřel v Praze. Lidový umělec – výtvarník. Vytvořil řadu modelů lidových staveb. Práce v Národním muzeu v Praze, v muzeu v Brně, Bratislavě, Opavě, Českých Budějovicích. V Přelouči model města z 15. století.

Pleskot Václav, prof. RNDr., nar. 17. 11. 1907, matematik, profesor na Jaderné a fyzikální fakultě ČVUT v Praze. Obsáhlá publikační činnost (mj. grafy, nomogramy, logaritmické pravítko systém Pleskot). Zemřel v r. 1982 v Praze.

Polanský Stanislav, nar. 18. 3. 1935, zemřel 7. 4. 2003 v Přelouči. Hudebník, dirigent a sbormistr pěveckého sboru J. B. Foerster, bývalý ředitel ZUŠ v Přelouči. Úspěšná skla-datelská činnost.

Politzer Rudolf, JUDr., nar. 1. 11. 1879, zemřel 20. 5. 1931 v Praze. Právník, samosprávný spisovatel a školský pracovník (viceprezident zemské školní rady). Zasloužil se o rozvoj českého školství.

Potůček František, nar. r. 1787, zemřel r. 1848 v Přelouči. Úředník, účastník napoleon-ských válek. Po návratu do Přelouče stal se městským důchodním a založil Pamětní knihu, přispíval do Tylových Květů.

Potůček Miloslav, nar. 24. 2. 1925, popraven 11. 1. 1945 v Drážďanech. Student pardubic-ké  reálky, za 2. světové války se zapojil do protifašistického odboje, v roce 1943 zatčen a s dalšími třemi spolužáky odsouzen lidovým soudem k trestu smrti.

Ptáček Karel, Ing. geometr., nar. 13. 12. 1914, zemřel 1. 7. 1997 v Praze. Potomek přelouč-ské muzikantské rodiny, ve 30. a 40. letech známý jako aranžér džezové hudby, jako tenorsaxofonista hrál v předních orchestrech té doby (Ladislava Habarta, Karla Vlacha, Gramo–klub Jana Šímy aj.)

Rettigová Jindřiška, nar. 10. 3. 1813, zemřela 14.9. 1854 v Mnichově. Dcera M. D. Rettigové, česká herečka, později významná operní pěvkyně. Členkou souboru Stavov-ského divadla, později působila ve Vídni, Štýrském Hradci, od roku 1842 členka královské dvorní opery v Mnichově.

Rydlo Jiří, Ing., nar. 31. 5. 1929, zemřel 20. 8.1984 v Praze. Specialista v oboru; elektro-technického zabezpečení železnic. Publikoval v odborných časopisech.

Seidl Karel, nar. 22. 12. 1889, zemřel 17. 7.1941 v Plzni. Český operní tenorista, zpěv stu-doval v Praze a v Drážďanech, byl členem pražského německého divadla, odtud odešel do Essenu, Kolína nad Rýnem, Düsseldorfu. Po 1. světové válce působil jako operní pěvec v Plzni, Českých Budějovicích a v Olomouci. Úspěšný interpret postav Smetanových oper.

Sekerka Bohuslav, prof., RNDr., DrSc., nar. r. 1937, působil na Matematicko–fyzikální fakultě v Praze, vědecký pracovník – publikační činnost, pobyt v cizině, vědecký bankovní pracovník.

Slavík Jan, nar. 29. 11. 1842, zemřel 2. 8. 1906 v Praze. Matematik a filozof, organizátor českého středního školství na Moravě. Gymnasiální ředitel, od roku 1891 zemský školní inspektor na Moravě. Autor filozofických spisů, čestný občan sedmi moravských měst.

Sluga Jaroslav, JUDr., nar. 17. 5. 1909, zemřel 8. 10. 1958 v Praze. Soudce a právní publicista, pracovník Právnického ústavu min. spravedlnosti. Autor četných právních spisů a příruček.

Svoboda Miloš, nar. 5. 12. 1913, zemřel 22. 6. 1996 v Pardubicích. Major ČSA, vítěz Velké pardubické steeplechase v letech 1946 a 1952, v tomto dostihovém závodě startoval celkem jedenáctkrát. V roce 1996 bylo vydáno jeho celoživotní dílo – kronika „100 ročníků Velké pardubické steeplechase“.

Tesánek Jindřich, PhMr., nar. 28. 6. 1849, zemřel 10. 6. 1910 v Praze, pochován je v Přelouči. Lékárník, dobrodinec. Působil v lékárnách četných měst včetně ciziny. Od r. 1878 byl lékárníkem v Berouně, kde byl v letech 1895–1900 starostou. Spoluzakladatel Městského muzea, městu Přelouči věnoval 100.000 K na podporu chudých dětí.

Topič Alois, nar. 3. 3. 1852, zemřel 10. 6. 1927 v Novém Bydžově. Mladší z bratrů Topičo-vých, zahradník a cestovatel. V roce 1876 se vydal na první cestu do Austrálie, kde pracoval v botanické zahradě, sbíral rostliny a semena, lovil zvířenu. Uskutečnil celkem sedm cest do různých zemí světa. Četné zoologické exponáty a národopisné předměty daroval školám a muzeím. Vydal publikaci o australské zvířeně. Závěr života prožil v No-vém Bydžově.

Topič Josef, nar. 30. 3. 1848, zemřel 27. 5. 1932 na Novém Zélandě. Cestovatel a lovec. Studoval na Vysoké škole technické – obor chemie. V roce 1874 podnikl cestu do Brazílie, Trinidadu, Austrálie a na Nový Zéland, později do Severní Ameriky a opět na Nový Zéland, kde také zemřel.

Tůma Přeloučský Tomáš, nar. kolem roku 1440, zemřel 23. 2. 1518 v Přerově. První biskup Jednoty bratrské, byl velmi literárně činný.

Václavík Zdeněk, nar. 23. 8. 1917, žije v USA – stát Wiskonsin. Žurnalista, účastník 2. zahraničního odboje ze Západu. Po 2. světové válce napsal několik autentických knih o cestách a osudech našich vojáků v zahraniční armádě. Za války působil v Našich novinách, po válce v Obraně lidu. Po únoru 1948 vyloučen ze svazu novinářů a spisovatelů a byl nucen emigrovat podruhé.

Velinský Stanislav, prof. PhDr., nar. 18.10. 1899, zemřel 5. 11. 1991 v anglickém Exfordu. Pedagog – propagátor moderních pedagogických směrů u nás. Od roku 1932 byl ředitelem experimentálního gymnázia v Dejvicích, působil na několika univerzitách v USA, později v Oxfordu. Autor významných spisů, např. o individ. základech sociál. pedagogiky a psychologie pozornosti.

Zbořilová Anna, PhDr., nar. 16. 2. 1907, zastřelena za heydrichiády 20. 6. 1942 v Praze. Hudebně vědecká publicistka, hudební vědu studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala v hudebním oddělení pražské univerzitní knihovny. Autorka řady příspěvků v Pazdírkově hudebním slovníku, v časopise Hudba a škola aj. Její vědeckou rukopisnou pozůstalost zničilo Gestapo.

Zelenka (Gryneus Přeloučský) Petr, nar. v r. 1586, zemřel 4. 2. 1644. Utrakvistický kněz z přeloučské rodiny podobojí. Působil jako kaplan v Novém Bydžově, později jako duchovní správce v Přelouči a Mladé Boleslavi. Po bitvě na Bílé hoře opustil Čechy, do vlasti se vracel tajně, po vypuzení Švédů v roce 1642 byl dopaden a mučen, což zlomilo jeho víru a přijal víru katolickou. Je autorem spisu Zrcadlo zákona Jéžišova.

Zelený František, MUDr., nar. r. 1865, bývalý starosta města Ledeč n. Sázavou, kde působil 25 let jako obvodní lékař. Měl značné zásluhy o šíření sokolské myšlenky, byl učitelem tělocviku na reálce v Ječné ulici v Praze, starostou Sokola v Ledči n. Sázavou.



[1] Miloš HUDLICKÝ, Prof., Ing., Dr.techn. *1919 Přelouč, †2001; 1938 maturita na reálném gym-náziu v Olomouci; 1940–1945 Výzkumný ústav gumárenské technologie, Zlín;. Fakulta chem.–technologického inženýrství ČVUT (1946 Ing. Dr.);1948 studijní pobyt na Ohio State University, Columbus, Ohio; 1945–1957 asistent ústavu organické chemie FCHTI v Praze; 1958–1968 chemik Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii; 1968–1989 Visiting, Associate Professor a Professor na Virginia Polytechnic Inst., Blacksburg, VA, USA; 1989 Professor Emeritus. Autor a spoluautor 68 vědeckých prací (49 ve fluorové chemii), 19 přehledných referátů, 29 patentů, 7 knih v češtině, 11 knih v angličtině. Chemical Abstracts Service Award, Virginia Polytechnic Institute Teaching Excellence Award, Alan F. Clifford Award (VPI), medaile E. Votočka (1992). [zpět]





 

II. Významné osobnosti,
které v Přelouči a okolí prožily část svého života

 

Bačkora Josef Množislav, nar. 12. 2. 1803 v Malíně, vlastenecký učitel a obrozenecký překladatel, působil jako domácí učitel na zdechovickém zámku v rodině Paarů. Zemřel v Praze v r. 1876.

Barvíř Jindřich, Ladislav, PhDr., nar. 15. 7. 1863 v Cholticích, zemřel 26. 5. 1952 v Praze. Český petrograf a mineralog, původně středoškolský profesor, později profesor petrografie na Univerzitě Karlově v Praze. Regionální archeolog – provedl řadu průzkumů.

Bašek Miloš, MUDr., nar. 3. 6.1917 ve Světlé n. Sázavou, mládí prožil v Benešovicích a Přelouči, věhlasný specialista nemocí ušních, nosních a krčních, expert na Ménièrovu chorobu. Po únoru 1948 emigroval, pracoval na University of Columbia v New Yorku, USA. Zemřel 14. 9. 1977 v New Yorku.

Boháč Jaroslav, nar. 5. 4. 1887 v Horušicích, středoškolský profesor, botanik a cesto-vatel, autor cestopisné knihy V tropické Asii z r. 1922.

Bok Josef, nar. 28. 5. 1903 v Horušicích, malíř, umělecko–průmyslový výtvarník a restau-rátor. Žil a působil v Kojicích. Řadu kreseb z Přelouče a Zdechovic uveřejnil v časopise Krajem Pernštýnův.

Brown Ilona, roz. Vodochodská, nar. 23. 3. 1969 v Čáslavi, mládí prožila u rodičů v Pře-louči. Studovala grafiku na Akademii múzických umění v Praze u profesora Ladi-slava Čepeláka. Výstavy v Přelouči, Praze účast na kolektivních výstavách. Žije v USA.

Daněk Čeněk Jan, Ing., nar. 5. 4. 1827 v Cholticích, strojní inženýr a vynálezce v oboru cukrovarských strojů. V roce 1854 založil karlínskou strojírnu Daněk a spol., později a. s. ČKD (Českomoravská Kolben–Daněk). Zemřel v r. 1893 v Praze.

Daněk Josef, nar. r. 1819 v Cholticích, zemřel v roce 1890 v Chlumci nad Cidlinou. Jako podporovatel české literatury patřil do kruhu přátel Boženy Němcové.

Daneš Jiří, Václav, nar. r. 1880 v Novém Dvoře na Kladensku, zemřel v r. 1928 v Los Angeles (USA). Zeměpisec, cestovatel, profesor geomorfologie na Univerzity Karlovy v Praze, cestoval po Evropě, Americe, Asii a Austrálii, autor četných cestopisů. Své mládí prožil v Pře-louči, kde jeho otec působil jako advokát až do příchodu JUDr. Lad. Quise, tj. do r. 1884.

Deršák Augustin, nar. 7. 8. 1887 v Lipolticích, hudební pedagog a sbormistr, absolvent varhanního oddělení pražské konzervatoře. Ředitel kůru, učitel hudby, zakladatel a sbormistr Pěveckého sdružení slovenských učitelů. Zemřel 22. 9. 1972 v raze.

Diviš Ivan, nar. 18. 9. 1924 v Praze, potomek přeloučské Divišovy rodiny, zemřel 8. 4. 1999 v Praze. Označován za jednoho z nejtalentovanějších soudobých básníků a esejistů, nositel ceny Jaroslava Seiferta. Školní prázdniny trávil pravidelně v Přelouči.

Diviš Jan, Vincenc, Ing., nar. 5. 4. 1848 v Pardubicích, zemřel 13. 10. 1923 v Praze – pochován v Přelouči. Ředitel cukrovaru v Přelouči, autor mnoha odborných děl z oboru cukrovarnictví. V letech 1914 — 1919 starostou města Přelouče, zakládající člen městského muzea.

Dobiáš Bohdan, nar. 29. 10. 1866 v Bukovce, historik, profesor dějepisu a zeměpisu, redaktor časopisu Stráž pokroku, autor monografie Husitské hnutí v severovýchodních Čechách. Zemřel v r. 1943 v Hradci Králové.

Dobiáš Jaroslav, nar. 2. 4. 1874 v Bukovce, evangelický duchovní, zemřel 9. 3. 1943. v Uhříněvsi. Působil řadu let mezi českými vystěhovalci v USA, kde vydával ilustrovaný časopis Český svět.

Dobiáš Josef, nar. 4. 8.1831 v Libenicích (u Kolína), zemřel 20. 3. 1907 v Bukovce. Evangelický duchovní, přítel Karla Havlíčka Borovského, autor řady článků historického a národopisného obsahu.

Doubek Dalibor, nar. 25. 9. 1898 v Táboře, zemřel 12. 12. 1955 v Písku. Hudební pedagog, varhaník a dirigent. V letech 1923–1936 byl učitelem hudby v Přelouči, po roce 1943 ředitel Moravské filharmonie v Olomouci, od roku 1951 ředitel hudební školy v Písku.

Dvořák Boža, Ing. arch., nar. 5. 5. 1864 ve Valech, zemřel 17. 3. 1954 v Pardubicích. Studoval architekturu na VTU v Praze, na Akademii výtvarných umění ve Vídni a v Paříži. Byl hlavním architektem národopisné výstavy v Praze r. 1895. Od r. 1898 působil v Pardubicích.

Ďoubal Stanislav, doc. RNDr. Ing. CSc., nar. 2. 2. 1946 v Černé za Bory, biolog, biofyzik, gerontolog, vedoucí katedry biofyziky a fyzikální chemie farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradeci Králové, autor četných odborných článků a esejí, pobyty v cizině. Žije v Přelouči.

Exner Ivan, akad. malíř, nor. 6. 2. 1960 v Pardubicích, mládí a školní léta prožil v Přelouči. Perspektivní akad. malíř, zakládající člen skupiny Tunel. Uspořádal několik samostatných i společných výstav. Žije v Praze.

Filipovský František st., nar. 9. 3. 1845 v Rožmitále pod Třemšínem, zemřel 11. 10. 1919 v Přelouči. Ředitel kůru, městský kapelník, učitel hudby na měšťanské škole v Přelouči. Bohatá skladatelská činnost – Tlukot slavičí, Rej skřítků, Starý Bručoun aj.

Fousek JUDr. *(?), †(?)

Gočár Josef, Ing. arch., nar. 13. 3. 1880 v Semíně, zemřel 10. 9. 1945 v Jičíně. Profesor architektury na AVU, autor četných kubistických staveb – dům U černé matky Boží v Praze, palác Legiobanky Na poříčí, lázeňský pavilon v Bohdanči, palác Fenix v Praze, četné stavby v Hradci Králové a Pardubicích.

Hadač Jan, nar. 25. 3. 1905 ve Volči, zemřel 4. 1. 1987 v Pardubicích. Botanik v Pardubicích, společně se svým bratrem Dr. Emilem Hadačem, prof. Univerzity Karlovy Praha, vydal spis Květena Pardubicka.

Hais – Týnecký Josef, nar. 2. 3. 1885 v Klatovech, zemřel 24. 4. 1964 v Praze. Spisovatel. původně katolický kněz, autor řady nenáročných románů a divadelních her, býval častým hostem na statku Lidických v Brlohu, odkud čerpal látku k románu Bílý dvůr a k povídce Mrtva z knihy Farské historky o předčasně zesnulé nadané žačce pěvecké školy Marušce Lidické.

Hanuš Josef, nar. 13. 9. 1858 v Pardubicích, zemřel 14. 6.1938 v Pardubicích, učitel. Význačný sběratel národopisných materiálů v našem kraji, spolupracovník reg. časopisu Krajem Pernštýnův, spoluautor vlastivědné monografie Pardubicko–Holicko–Přeloučsko. Jako učitel působil v Semíně, Bezděkově a Svinčanech, byl spoluzaklada-telem přeloučského muzea.

Havlíčková–Sýkorová Julie, nar. 16. 4. 1826 ve Svojšicích, zemřela 16. 4. 1855 v Praze. Dcera hajného ze svojšické hájovny. Dne 4. 3. 1848 se provdala za Karla Havlíčka–Borovského. Její životní příběh zpracoval Karel Novotný v knize Co jsem poznal srdce Tvé

Havlík Jiří, prof. MUDr. DrSc., nar. 22. 10. 1928 v Zámostí, v mládí pobýval s rodiči v Přelouči. Přednosta infekční kliniky 2. lék. fakultní nemocnice na Bulovce, hlavní odborník Ministerstva zdravotnictví ČR pro infekční choroby, autor četných odborných publikací, četné pobyty v cizině. Spolupracuje s pražským Klubem rodáků a přátel města Přelouče.

Hellich Josef Vojtěch, nar. 17. 4. 1807 v Cholticích, zemřel 23. L 1880 v Praze. Malíř historických výjevů (církevních a vlasteneckých), četné studijní cesty v cizině, v r. 1849 založil Jednotu výtvarných umělců. Známé jsou jeho portréty Boženy Němcové a Františka Palackého.

Holub Antonín, prof., MVDr., DrSc., nar. 1 6. 1922 v Chrtníkách, žije v Brně, bývalý profesor VŠ veterinární v Brně a ředitel VÚ veterinárního lékařství v Brně–Medlán-kách. Velká publikační činnost

Hroch Jan, nar. 11. 7. 1870 v Bohdanči, zemřel 17. 7. 1937 v Pardubicích. Hudební pedagog a skladatel, učitel zpěvu. Působil od r. 1907–1922 v Přelouči. Vedle učitelské praxe byl sbormistrem pěveckého spolku a dirigentem smyčcového orchestru. V r. 1922 se stal ředitelem měšťanské školy v Pardubicích. Autor několika instrumentálních skladeb.

Chvojka Vincenc, Václav (Častoslav, Vincent, Čeněk, Vikentij Vječeslavovič Chvojko, Khvoika), nar. 8. 2. 1850 v Semíně, zemřel 2. 11. 1914 v Kyjevě. Český archeolog. Stu-doval v Chrudimi a Praze, pobýval v Berlíně a Mnichově. Od r. 1876 působil na Ukra-jině. Nejprve se úspěšně věnoval šlechtitelství, od r. 1893 s velkým úspěchem archeo-logii. Byl zakladatelem a prvním ředitelem kyjevského muzea. Objevil mj. východoev-ropskou neolitickou kulturu trypilskou. Autor prací o pravěkém osídlení Ukrajiny. Zakladatel ukrajinské archeologie, u nám téměř neznám, ale Ukrajinci vysoce uznáván.

Jakeš Petr, PhDr., CSc., nar. 2. 5.1940 ve Břehách, 29. 11. 2005 v Praze. Přírodovědec, geolog–geochemik. Vědecký pracovník Ústředního ústavu geologického v Praze, vědecký pracovník na univerzitách v Houstonu (USA), Kjótu (Japonsko) a v Paříži. Člen ediční rady Lidových novin. R. 1993 stanul jako první Čech na severním pólu.

Jánsk.ý Antonín, nar. r. 1893 ve Svojšicích, zemřel v r. 1968 v Přelouči. Bývalý důstojník čsl. armády, překladatel z ruštiny především z vojenské odborné literatury a literatury vzpomínkové.

Jánský František, nar. 8. 10. 1885 v Jilemnici, zemřel 18. 6. 1961 v Brně. Hudební pedagog a skladatel, hornista. Hudební základy získal u Fr. Kmocha, k němuž dojížděl od rodičů z Přelouče. Působil v orchestrech v Petrohradě, Vídni, Lvově a Brně. Po 1. světové válce působil jako profesor na konzervatoři v Brně.

Jánský Josef, nar. 25. 9.  1876 v Jedousově, architekt. Působil v Praze, kde mu byly svěřeny významné stavby, např. stavba Husova pomníku na Staroměstském náměstí aj. Dům „U českého bratra“ (Praha 2, Lípová 9) – nájemní dům s novobarokní fasádou podle návrhu Josefa Jánského z roku 1909. V atikovém štítu je reliéfně podaný výjev dvou odcházejících bratří, kterým na cestu svítí světlo kalicha.

Jelínek Bohdan, nar. 21. 6. 1851 v Cholticích, zemřel 19. 9. 1874 rovněž v Cholticích. Nadaný český básník, syn zámeckého komorníka v Cholticích. Studium medicíny musel zanechat pro nemoc. Psal lyrické básně, např. Milostné písně, Věnec písní, Sněhová růže a další. Byl přítelem Aloise Jiráska a Jaroslava Vrchlického.

Kadlus Zdeněk st., Ing. dr., profesor a později ředitel Zemědělské školy v Přelouči, nar. 11. 9. 1897 v Hudlicích, zemřel 2. 8.1975 v Přelouči. Zabýval se průzkumem zemědělské půdy, autor četných odborných publikací a příspěvků v časopisech.

Knittl Kašpar, nar. r. 1825 v Palné, zemřel 5. 1. 1882 v Mladé Boleslavi, český kantor, varhaník, učitel hudby a hudební skladatel. Působil jako učitel ve škole a ředitel kůru v Přelouči, později v Mladé Boleslavi. Skládal chrámovou hudbu a písně, např. Žežulička kuká, Šablenka.

Knittl Karel, nar. 1853, zemřel v roce 1907. Syn Kašpara Knittla, hudební pedagog, dirigent a skladatel, byl profesorem pražské konzervatoře a později jejím ředitelem.

Koldinský Alois, JUDr., nar. 1857 v Jezbořicích, zemřel v roce 1934, advokát, divadelní spisovatel, zemský poslanec za Přeloučsko.

Kytka Václav, . ar. 23. 7. 1913 v Kmetiněvsi u Velvar, výtvarník, profesor Střední odborné školy výtvarné v Praze. Školní prázdniny trávil u prarodičů v Přelouči, kde se stýkal s místními akademickými malíři Emlerem, Brotánem a Mahelkou.

Lebeda Adolf A., nar. 11. 5. 1913 v Krasnodaru, zemřel 29. 5. 1997 v Praze–Modřanech. Publicista, překladatel, sportovec – zakladatel a propagátor džuda v ČSR, v r. 1933–1944 mistr ČSR v těžké váze, nositel VII. Danu (nejvyššího mistrovského stupně v ČR). V Přelouči pobýval s rodiči, později byl činný v pražském Klubu rodáků a přátel města Přelouče.

Ledr Josef ml., nar. 24. 10. 1879 v Nových Dvorech, zemřel 13. 1. 1943 v Pardubicích, pedagog, učitel na měšťanské škole v Přelouči, později okresní školní inspektor v Pardubicích. Redaktor vlastivědného časopisu Krajem Pernštýnův, dále byl redaktorem časopisu Klas. Pedagogický spisovatel, autor učebnic zeměpisu a dějepisu. Syn Josefa Ledra st., autora Dějin města Přelouče n. L.

Ledr Josef st., nar. 26. 7. 1849 v Sezemicích, zemřel dne 18. 6. 1934 v Přelouči. Pedagog, původ–ně učitel, pak ředitel školy v Nových Dvorech a v Uhlířských Janovicích, od r. 1915 žil v Přelouči. Věnoval se regionální vlastivědě, je autorem řady historických článků a monografií. Sepsal Dějiny města Přelouče n. L., Dějiny panství a města Nových Dvorů, Hrabata Chotkové, Dějiny Malína, Dějiny města Uhlířských Janovic.

Lerche František, Ing. Dr., nar. r. 1908, zemědělský inženýr, bývalý ředitel hřebčína v Kladrubech, odborník v chovatelství, autor řady odborných publikací.

Lužík Rudolf, nar. 25. 3. 1913 v Zaječicích u Chrudimi, zemřel 8. 6. 1983 Praze. Folklorista, literární historik, překladatel, knihovník a bibliograf. Mládí prožil u rodičů v Přelouči. Studoval slavistiku, folkloristiku, národopis a knihovědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, rozsáhlá překladatelská, editorská a literární činnost Zástupce šéfredaktora nakladatelství O eon.

Marboe–Hrabincová Marcela, nar. 12. 2. 1946 v Řečanech n. L., spisovatelka, profesor-ka Střední ekonomické školy, učitelka na konzervatoři. Členka Obce spisovatelské a Penklubu. Publicistická činnost od r. 1979 (Stříbrná planeta, Nevěsty a milenky, Madlenka a kůň Zlatohřivák) aj.

Mareš Bohumil, nar. 6. 12. 1851 v Novém Městě na Moravě, zemřel v Přelouči 14. 11. 1901. Teolog. od r. 1887 evangelický farář v Přelouči. Literárně činný: J. A. Komenský, Listy Husovy, Dějiny církve křesťanské. Zakladatatel evangelického sboru v Pardubicích.

Matějček Zdeněk, prof. PhDr. DrSc., nar. 16. 8. 1922 v Chlumci n. c.. zemřel 26. 10. 2004 v Praze. Vyrůstal v Kladrubech n. L., otec byl ředitelem Národního hřebčína v Kladrubech n. L, část obecné školy v Přelouči, gymnasium v Pardubicích. Dětský psycholog, spoluautor řady odborných knih o psychických deprivacích v dětství, přednáškové cesty po Kanadě a USA, Austrálii. Publicistická činnost v odborných časopisech. Člen Klubu rodáků a přátel města Přelouče v Praze.

Matička Václav, doc., Ing., CSc., nar. 14. 3. 1916 ve Lhotě pod Přeloučí, generálmajor, docent na Vojenské akademii Ant. Zápotockého v Brně. Vědecký pracovník – autor četných odborných publikací.

Matrka Miroslav, doc. Ing. DrSc., nar. 13. 3. 1923 v Josefově, od roku 1925 žil s rodiči v Přelouči. Vědecký pracovník – publikoval cca 450 prací v oboru analyt., organické a farmaceutické chemie doma i v cizině.

Molnár Gustav Adolf, nar. 22. 12. 1884 v Plzni, zemřel v Praze. Českobratrský farář v Trnávce, básník a překladatel náboženského směru. Zbásnil listy Husovy Všem věrným Čechům.

Muška Eugen, PhDr., nar. 7. 6. 1876 ve Světlé n. S., zemřel 16. 11. 1907 v Přelouči. Pe-dagog gymnaziální profesor, autor několika publikací v oboru zeměpisu a vlastivědy. Byl autorem článku v časopise Český lid: Kterak vznikl název Hloupá Přelouč. Publikační činnost.

Nechvíle Josef, nar. 6. 11. 1841 v Cholticích, zemřel 29. 1. 1902 v Dašicích v Č., farář – působil v Dašicích v Č. Regionální historik, vydal několik knížek, mj. první monografii o našem městě Město Přelouč.

Petrovická Jiřina, (pravým jménem Žemličková) nar. 30. 1. 1923 v Pardubicích, zemřela 10. 10. 2008 v Praze, herečka, své dětství prožila v Přelouči. Prošla scénami četných divadel, např. na Kladně. v Plzni, v Realistickém divadle v Praze, od r. 1951 členkou činohry Národního divadla v Praze. Národní umělkyně, čestná občanka města Přelouče, aktivní členka pražského Klubu rodáků a přátel města Přelouče. Pohřbena na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Pivec František (Hanek), nar. 14. 12. 1912 v Kladrubech n. L, zemřel 13. 10. 1988 v Praze. Sportovní novinář a publicista, v mládí patřil k nejaktivnějším sportovcům našeho města. Byl čsl. reprezentantem ve stolním tenisu, hráčem kopané, tenisu. Autor četných sportovně odborných publikací.

Polák Josef, prof., PhDr., CSc., nar. 10. 3. 1913 v Praze, zemřel tamtéž. Mládí prožil v Semíně, měšťanskou školu navštěvoval v Přelouči, český literární historik. Je autorem četných prací z dějin české literatury, např. o díle J. V. Sládka.

Pour Václav, nar. 10. 7. 1817 v Bohdanči, zemřel 20. 10. 1880 ve Valech. Právník a mlynář, přítel K. Havlíčka Borovského, účastník revolučního dění r. 1848. V letech 1861 a 1867 poslanec zemského sněmu, byl jedním z 81 českých poslanců, kteří podepsali v srpnu 1868 Deklaraci českou (požadavek federace v rámci Rakousko–Uherska). Angažoval se např. pro založení hospodářského spolku na Přeloučsku, městské knihovny a rolnického cukrovaru.

Quis Ladislav, JUDr., nar. 7. 2. 1846 v Čáslavi, zemřel 1. 9. 1913 v Černošicích Prahy, pochován na Vyšehradě mezi hroby Mikoláše Alše a Karla Čapka, číslo hrobu 39. Právník a spisovatel, v letech 1884–1908 byl advokátem v Přelouči, kde byl všestranně a veřejně činný: zakladatel Městské knihovny, patřil mezi básníky tzv. národní školy kolem almanachu „Ruch“, byl blízkým spolupracovník a mecenášem Jana Nerudy.

Raphaelová Marta, nar. 21. 5. 1870 v Mitavě v Lotyšsku, zemřela 24. 12– 954 v Kladru-bech n. L, akademická malířka, cestovala po celé Evropě, kde se živila malováním. Po návratu se věnovala hlavně portrétní malbě.

Rettig Alois Budislav, nar. 21. 7. 1774 v Kvasinách, zemřel v Litomyšli 26. 7. 1844. Zkoušený magistrátní rada, advokát, spisovatel a dramatik na přeloučském magistrátu působil v letech 1813–1818. Manžel M. D. Rettigové.

Rettigová Magdalena Dobromila, nar. 31. 1. 1785 ve Všeradicích u Berouna, zemřela 5. 8. 1845 v Litomyšli. Populární spisovatelka: Domácí kuchařka, povídky pro mládež, v Přelouči pobývala po boku manžela magistrátního rady na přeloučské radnici.

Schejbal Karel, nar. 18. 4. 1914 v Holicích v Č., hudební pedagog, klavírista, sbormistr, jako hudební pedagog působil v Přelouči.

Skokan Jaroslav, nar. 1894, absolvent Vysoké školy obchodní, žil dlouhá léta v Trnávce. Autor spisů: Dolování rud na Chvaleticku, Historie Trnávky, Řečan n. L. a Labětína.

Smejkal Josef, nar. 3. 6.1900 v Nové Vsi u Chotěboře, zemřel 20. 1. 1974 v Přelouči. Ředitel školy v Přibyslavi, od r. 1948 učitelem měšť. školy v Přelouči, v letech 1951–53 její ředitel. Autor informativní příručky „Přeloučsko“.

Sobota Karel, nar. 1916 e Velkých Zdencích (Veliki Zdenci, Chorvatsko).

Stantejský Miloš, nar. 1. 1. 1920 ve Vrdech, popraven 24. 6. 1942 na Zámečku v Pardu-bicích. Mládí prožil společně s rodiči v Přelouči. Jako odbojový spolupracovník paraskupiny Silver A byl za heydrichiády zatčen v Ležákách, kde pracoval jako účetní v kamenolomu.

Šetina Rudolf, nar. 11. 4.1878 v Lohenicích, zemřel 29. 12. 1929 v Praze. Katecheta, hudební skladatel chrámové hudby. Působil v Hradci Králové, Jičíně, České Třebové a Vysokém Mýtě. Představitel cyrilického směru v chrámové hudbě.

Šetina Vincenc, nar. 6. 5. 1876 ve Břehách u Přelouče, zemřel 3. 11. 1961 v Pardubicích, pochován na Svatém poli v Přelouči. Katolický duchovní, v letech 1929 až 1934 ve funkci děkana, v letech 1934 až 1951 jako arciděkan v Pardubicích. V 50. letech internován spolu s katolickými duchovními v Želivě.

Šmíd Karel, nar. 12. 10. 1948 v Abertamech (Karlovarsko), zemřel v Přelouči, cestovatel, zakladatel African Clubu. Je autorem řady článků v domácím i zahraničním tisku. Cesty v Jugoslávii, Arménii, Střední Asii aj.

Štork – Žofka Jaroslav, nar. 3. 4. 1909 ve Valech u Přelouče, zemřel 12. 11. 1980 v Brně. Bývalý čsl. reprezentant a olympionik v atletice – chodec a maratónec, v roce 1932 čtyřnásobný mistr ČSR v běhu a chůzi, na OH v roce 1936 v Berlíně dosáhl 4. místa v chůzi na 50 km. Během své závodní činnosti startoval střídavě za AFK Přelouč a pražskou Spartu.

Trnobranský Václav, nar. 3. 9. 1819 v Rosicích u Chrasti, zemřel 27. 3. 1883 v Opočně, básník a humorista, spolužák a přítel Karla Havlíčka Borovského, působil jako hospo-dářský úředník na choltickém panství, autor četných spisů.

Václavek Josef, nar. 1846 v Seníku u Přelouče, projektant a stavitel, stavební rada v Praze. Projektant a stavitel Palackého mostu v Praze, autor myšlenky tunelu pod Letnou, projektant pražské kanalizace.

Večeřa Miroslav, prof., Ing., Dr., DrSc., nar. 24. 12. 1922 v Sedlci u Sedlčan, zemřel 17. 9. 1989 v Přelouči, kde vyrůstal a bydlel od školních let. Byl profesorem – později vedoucím katedry organ. chemie na Vysoké škole chemicko–technologické Pardubice, nyní Univerzita Pardubice. Rozsáhlá činnost publikační, přednášky v ČSR i zahraničí.

Veverka František, nar. 3. 3. 1799 v Rybitví, zemřel v Přelouči 12. 2. 1849 v domě čp. 222, pochován na přeloučském Svatém poli, rolník, společně s bratrancem Václavem (kovářem) vynalezli ruchadlo (předchůdce pluhu), nejprve žil ve Břehách, od roku 1844 v Přelouči.

Vítkovec Emanuel, nar. 22. 12. 1900 v Příbrami, zemřel 7. 3. 1983 v Přelouči, pedagog, učil na Měšťanské škole v Přelouči, významný osvětový pracovník, v 70. letech působil ve funkci správce Městského muzea.

Vodák Karel, nar. 9. 4.1923 v Brně, grafik a ilustrátor, v mládí žil s rodiči v Přelouči, absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, ilustroval řady knih našich i cizích autorů.

Voves František, nar. 27. 6. 1906 v Jankovicích, zemřel v Pardubicích dne 10. 5. 1968, hudební pedagog, absolvent pražské konzervatoře. Působil jako profesor hudební výchovy v Pardubicích, řídil pěvecký sbor SUK, byl dirigentem orchestru Východočeského divadla.

Vozáb Jan, nar. 22. 3. 1861 v Kojicích, zemřel tamtéž 27. 12. 1919. Námořní důstojník – major, při četných plavbách pořizoval fotografie a přivezl domů mnoho pozoruhodných předmětů, ovládal 8 cizích jazyků. Část sbírek věnoval muzeu v Přelouči.

Závodský Josef, ThB., nar. 20. 3. 1903 v Dačicích na Moravě, zemřel 15. 2.1976 v Pře-louči, studoval v Edinburgu a Basileji, bakalář teologie, působil jako farář Českobra-trské církve evangelické v Přelouči, autor četných publikací a článků, regionálně významný článek je „Bratr Tůma Přeloučský“, uveřejněný v „Kostnických jiskrách“. Vydal „Úsilí dvou generací o novou mládež“ (Svaz SČME–YMCA, Praha 1932), což lze pokládat za zcela první sociologickou studii života české mládeže.

Zeman Josef, Ing., nar. 19. 3. 1933 v Bělovsi u Náchoda, zemřel 31. 7. 1997 v Praze, pochován na Svatém poli v Přelouči. Významný projektant, autor řady projektů sportovních hal u nás i v cizině, byl rovněž autorem unikátního Ždákovského mostu (doposud největší beztáhlový na světě) přes Orlickou přehradu.

Zourek Vladimír, nar. 24. 7.1913 v České Třebové, zemřel za tragických okolností v Přelouči dne 19. 4. 1969. Akademický malíř a portrétista, žil a pracoval v Přelouči. Studoval v letech 1934–1939 a též 1945 na AVU v Praze u profesora Willi Nowaka. Mezi svými sympatizanty byl označován za „posledního přeloučského bohéma“.

Zurynková–Svobodová Klára, nar. 7. 3. 1910 v Soběslavi, Zemřela 2. 7. 2003. Klavíristka a učitelka hudby, absolventka pražské konzervatoře, v letech 1932–1935 absolvovala mistrovskou školu Viléma Kurze. Za svého působení v Přelouči vyučovala hudbě a řídila pěvecký sbor J. B. Foerster. Vystupovala veřejně jako klavíristka, byla též doprovázeč-kou četných umělců ve východních Čechách.

Ženatá–Přibáňová Kamila, nar. 26. 12. 1953 v Havlíčkově Brodě, akademická malířka a grafička, studovala AVU v Praze u profesora Ladislava Čepeláka, žila přechodně s rodiči v Přelouči. Samostatné výstavy v četných městech ČR i v cizině.

Žufan Bořivoj, nar. 11. 1. 1904 v Praze, zemřel v relativně mladém věku 3. 3.1942 v Pra-ze. Akademický malíř, maloval společně s Janem Slavíčkem, Vincencem Benešem i Václavem Špálou. K Přelouči měl velmi vřelý vztah, často zde pobýval v rodině své tety – paní Hájkové, kde maloval četné zemědělské usedlosti, portréty osob i dětí. V Přelouči se také zotavoval po mozkové příhodě v roce 1941. Žufanovu vzorně vedenou „Kroniku“ převzali do opatrování příbuzní v Přelouči.

  



HOME

HOME